Prago Union – Zpatra

Podzim, ráno, počasí? Smutný
Byl to tuším pátek, moh bych se sice mejlit, ale myslím že to není nutný
Zrovínka jsem vstal, na čemž by nebylo nic divný
Kdybych teda předtim bejval spal, ba co víc, já zaspal
Zrovna když konec světa nastal zas, já bastard
Jako bych to netušil, když jsem včera večer chlastal
K pohybu jsem se taktak jal, v hlavě tisíc a jeden hektopascal
Vyběh jsem před barák a zařval
Sakra, sakra, tohle zase někdo pěkně ošklivě zpackal
A vesmír nejen, že mlčel, dokonce si uši zacpal
Vyběh jsem na půdu bejt mu blíž, ale přibouch mi vikýř
Po těle ucejtil jsem brnění, znamená to, že jsem rytíř?
Radši lež, když máš krátký nohy
Ale nemysli si, že si to na tebe nešáhne
Stažená prdel tě do děje nevtáhne
Ne, já nechystám se zbraně složit
Jabko X, jabko V, je na čase se do hry vložit

Chorus

Utíkám z patra, ze kterýho vedou neschody
Málem mě dostali, ale já se spokojil s málem
Co nevysvětlíš, to musíš vytmavit
Jednoduchý mezi bezduchými králem
Utíkám z patra, ze kterýho vedou neschody
Málem mě dostali, ale já se spokojil s málem
Co nevysvětlíš, to musíš vytmavit
Jednoduchý mezi bezduchými králem

Verse 2

O dusnejch nocích, kdy venku rostou atomový hřiby
Sedávám na rozpálenejch střechách
A svádim svoje marný boje s “kdyby”
Píšu dějiny, na cizý ruiny vlastními lejny
Beru to ven přes kuchyň, tam jich snad bude míň
Možnost číslo jedna je vždycky vzít nohy na ramena
Přestože tě třeba budou doma děti hledat
A i když nejsi zrovna děda, nejsi ani Zátopek
Je to pořád lepší než trávit válku v zákopech
Páč čím dál kratší euforie jsou čím dál menší záplatou
Závod se komplikuje s každou další etapou
Nakonec narazíš na tu pravdu starou fousatou
Že nemá cenu účastnit se, když se neucházíš o zlatou
Po ruce žádnej kinedryl, a o to víc bych blil
Kufry sbalený, mizim, sotva jde říct, že jsem někde pofelil
Přes rameno se otáčim, nikomu nevěřim
A v tom zjistim, že jsem sotva na půl cesty ke dveřim
Jsem v pasti z asfaltu, drátů, baráků a dlažby
A i kdybych tady z fleku zakáp, neudělám nic
Jsem tady na vždy, já včetně těch několika deka mýho dicka
Rvem se spolu za mír, čest a případně následníka
Někdy bych chtěl bejt lampou a moct na noc světlo vrhnout
Jindy zase žárovkou a jen tak na truc prdnout
Jsem jako strup, co jen čeká, aby se moh’ nechat strhnout
Uvnitř obrovský vázy, která se každou chvíli hrozí zvrhnout
A prej mám přestat blbnout, tak to radši pojď se mnou zdrhnout
Už vyráží dezorient express

Utíkám z patra, ze kterýho vedou neschody
Málem mě dostali, ale já se spokojil s málem
Co nevysvětlíš, to musíš vytmavit
Jednoduchý mezi bezduchými králem
Utíkám z patra, ze kterýho vedou neschody
Málem mě dostali, ale já se spokojil s málem
Co nevysvětlíš, to musíš vytmavit
Jednoduchý mezi bezduchými králem

Outro

Jednoduchý mezi bezduchými králem (Králem, králem, králem)